Nejčastější otázky

Projekt připravuje město Cheb a Státní investiční rozvojová společnost, a.s., jejíž jediným akcionářem je Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR. Na přípravě se podílí také Karlovarský kraj, státní agentura Czechinvest a odborné projekční, právní a konzultantské společnosti, jakožto zpracovatelé potřebných odborných studií a analýz.

Jde o činnost, při níž vznikají produkty, služby nebo procesy, které vytváří výrazně vyšší užitek oproti vstupním nákladům. Příkladem může být například křemík, jehož samotný export nemá takovou přidanou hodnotu, jako když se z křemíku vyrobí čip. Ve výrobě čipů je vysoká přidaná hodnota díky souvisejícímu výzkumu, vysoké specializaci a špičkovým technologiím. Náročnost takové činnosti klade logicky vyšší nároky na kvalitní zaměstnance, za které nabízí dobré ohodnocení. Takový investor je společný cíl.

Do Strategického podnikatelského parku přichází společnost Daimler Truck. Je to německá společnost, která se mimo jiné zabývá výrobou autobusů a nákladních automobilů Mercedes-Benz Trucks. Co do objemu produkce je jedním z největších výrobců užitkových automobilů na světě.

Do Chebu bude umístěna koncová výroba moderních nákladních automobilů Mercedes-Benz Trucks. Ze závodu tak budou vyjíždět hotové vozy modelové řady Actros, a to jak s dieselovými, tak elektrickými motory. Podle současných plánů má závod v Chebu při dvou směnách dosahovat výrobní kapacity přibližně 25 000 kusů ročně.

Současný plán počítá se spuštěním výroby do roku 2030.

Společnost Daimler Truck má v rámci SPP Cheb zasmluvněno 65 hektarů. Součástí dohody je opce na dalších 25 hektarů, které může Daimler Truck využít k případné budoucí expanzi. Zbývající plochy budou dále aktivně nabízeny pro další potenciální investory. Dá se očekávat zájem především ze subdodavatelských firem navázaných na strategického investora.

Nebudou. Do výroby budou dovážené tzv. bateriové boxy předem připravené k zavěšení na rám vozidla. Práce s elektrolytem v Chebu probíhat nebude.

V každé výrobě se do nějaké míry pracuje s chemickými látkami. Součástí výrobního závodu v Chebu však nebude například lakovna karosérií, která je z hlediska výrobního procesu vozidel místem, kde je využití chemikálií nejvyšší. Závod v Chebu tak bude vůči svému okolí velmi šetrný.

O investorovi se můžete dočíst více na jeho webových stránkách www.daimlertruck.com.

Daimler Truck počítá s tvorbou přibližně 1 100 pracovních míst.

Počet 5750 pracovních míst, o kterém se často hovoří, je maximální počet pracovních míst, který by bylo teoreticky možné na ploše Parku vytvořit, a se kterým se pracovalo ve studii proveditelnosti. Je to běžná praxe, kdy se zjišťují maximální kapacity daného území. V praxi to však většinou znamená, že reálný počet zaměstnanců je poté výrazně nižší, což dokazuje i tento projekt. Na maximální úroveň však byla a nadále jsou připravována navazující posílení chebské infrastruktury. Jde tedy o přístup na straně bezpečnosti.

Struktura nově vytvořených pozic se bude skládat z manažerského vedení společnosti a kvalifikovaných pozic z oblasti výroby, IT, technické podpory, kontroly kvality či plánovačů logistiky a zásobování. Těchto pozic se přepokládá, že bude okolo 10 % z celkového počtu zaměstnanců.  Více než polovina všech zaměstnanců musí mít dokončené alespoň středoškolské vzdělání. Podíl vysokoškolsky vzdělaných se předpokládá v rozsahu 5–10 %, nicméně přesné detaily před zahájením samotného náboru nelze komunikovat.

Projekt vytvoří významný počet kvalifikovaných technických a výrobních pracovních míst, čímž podpoří odborné vzdělávání a návrat kvalifikované pracovní síly do regionu.

Cílem společnosti Daimler Truck je získat dlouhodobě stabilní a spolehlivou pracovní sílu. Při náboru zaměstnanců tak bude upřednostňovat přímé zaměstnávání místních obyvatel před agenturními zaměstnanci.

Důvodem, proč bude práce primárně pro obyvatele z regionu, je samotná podstata výroby. Ve Strategickém podnikatelském parku nevzniknou jednoduché montovny či sklady, ale pokročilá výroba. Ta vyžaduje kvalifikované zaměstnance, do jejichž zaškolení musí firma investovat nemalé finanční prostředky a čas. Pro každého investora je velkým rizikem investovat do dočasného zaměstnance, který může za pár týdnů odejít. Mnohem více se mu vyplatí vyškolit si člověka z regionu a nabídnout mu nadstandardní plat, aby se stal dlouhodobou součástí jeho týmu. To potvrzuje i fakt, že v Německu má společnost Daimler Truck velmi nízkou fluktuaci zaměstnanců.

Primárním cílem projektu je maximální využití lokální pracovní síly přímo z Chebu a nejbližšího okolí.  Pro zajištění dostatku kvalifikovaných pracovníků bude zároveň navázána aktivní spolupráce s úřady práce, středními školami a dalšími vzdělávacími institucemi v kraji.

Průměr mezd nabízených společností Daimler Truck se musí pohybovat alespoň 20 % nad průměrem Karlovarského kraje.

Společnost Daimler Truck plánuje dvousměnný provoz.

Zkratka EIA (z anglického Environmental Impact Assessment) označuje proces posouzení vlivů záměru na životní prostředí. Jeho cílem je předem detailně zjistit, jak plánovaný projekt ovlivní své okolí. Bez kladného závazného stanoviska z tohoto procesu nemůže projekt získat finální stavební povolení.

Experti detailně hodnotí široké spektrum oblastí. Patří sem hluk a akustická zátěž území, kvalita ovzduší a emise, doprava a kapacitní napojení, voda a hospodaření s ní (včetně podzemních vod), půda, krajinný ráz, ochrana přírody a v neposlední řadě také dopady na obyvatelstvo a veřejné zdraví.

Dokumentaci zpracovává rozsáhlý tým nezávislých autorizovaných expertů. Podílejí se na ní specialisté z mnoha oborů – od akustiků a dopravních inženýrů přes biology až po odborníky na rozptylové studie a ochranu vod.

Celý proces, od úvodního oznámení (tzv. zjišťovacího řízení) až po vydání finálního stanoviska, je časově velmi náročný a běžně trvá mnoho měsíců až více než rok. Zahrnuje totiž detailní měření, modelování situací a vyhrazuje dostatek času pro vyjádření úřadů i veřejnosti. Příprava dokumentace nicméně může probíhat paralelně s úpravami územního plánu.

Jakmile odborníci dokumentaci dokončí, je v celém rozsahu transparentně zveřejněna. Každý se s ní může seznámit na úředních deskách města i kraje a také online v celostátním informačním systému CENIA.

Kontrolu nad celým procesem a konečné rozhodnutí má příslušný úřad, kterým je v případě našeho Parku přímo Ministerstvo životního prostředí. To na úplný závěr vydává odborný posudek a závazné stanovisko.

Dokumentace EIA je od samého začátku napočítaná a zpracovaná na kompletní cílový stav celého Strategického podnikatelského parku. Zkoumá se tedy maximální možná zátěž celého území najednou.

Účelem procesu EIA není specifikovat konkrétní technologická řešení. EIA stanovuje jasnou a závaznou podmínku či limit, který je nutné dodržet (např. maximální povolenou hladinu hluku). Způsob, jakým investor tohoto přísného limitu v praxi dosáhne, se pak detailně řeší a prokazuje až v navazujících stupních stavebního řízení.

Výroba nákladních vozidel Daimler Truck bude probíhat výhradně ve dvousměnném provozu v denním období. Údaje o noční dopravě v dokumentaci EIA představují cesty zaměstnanců osobními auty do práce a z práce. Vzhledem k časování směn totiž zaměstnanci z odpolední směny z areálu mohou odjíždět po 22. hodině, a naopak zaměstnanci na ranní směnu mohou přijíždět před 6. hodinou ráno. Samotná výroba ani logistické procesy, jako je zásobování areálu a expedice vozů, v noci probíhat nebudou.

Za vybudování a financování veřejné dopravní infrastruktury v okolí areálu, jako jsou nové křižovatky či úpravy silnic, je zodpovědná Státní investiční a rozvojová společnost (SIRS). Úpravy budou probíhat v úzké spolupráci se správci dotčených komunikací, jako je  Karlovarský kraj nebo město Cheb. Náklady na jejich realizaci nese primárně SIRS. Jednotliví investoři v SPP pak nesou podíl na těchto nákladech poměrově dle velikosti obsazeného území v rámci kupní ceny. Za veškerou infrastrukturu přímo uvnitř závodu, včetně odstavných ploch pro zásobování a parkovišť pro zaměstnance, pak zodpovídá sám investor, tedy společnost Daimler Truck.

Příprava a stavba okolních silnic probíhá paralelně s přípravou samotného závodu. Harmonogram obou projektů je pevně provázaný. Závazek, že veškerá potřebná navazující infrastruktura musí být hotová ještě před spuštěním výroby, je navíc přímo ukotven v investiční smlouvě mezi státem a investorem. Nehrozí tak, že by výroba v areálu začala fungovat dříve, než na ni budou okolní komunikace připraveny.

Z původně zvažovaných možností je aktuálně upřednostňována varianta železničního překladiště přímo ve stanici Cheb, a to na základě jednání s Karlovarským krajem i dalšími investory v regionu. Oproti vlečce vedené přímo do areálu má toto řešení výrazně vyšší přínos i pro další místní firmy a přispěje k celkovému snížení nákladní dopravy v širším regionu. Provoz vlastní vlečky by se navíc při plánovaném objemu přepravy společnosti Daimler Truck, který činí zhruba jeden vlak týdně, ekonomicky nevyplatil. Její výstavba by zároveň znamenala další zábor a rozdělování zemědělské půdy. Začlenění vlečky do projektu by navíc celou přípravu neúměrně zkomplikovalo a zdrželo kvůli nutnosti opětovně vyhodnotit novou trasu v procesu SEA.

Obavy z toho, že by zásobování z vlakového překladiště přivedlo těžkou kamionovou dopravu do centra města a obytných zón, jsou zbytečné. Trasa spojující SPP s vlakovým nádražím, která je vedena přes ulice Pražská, Nižnětagilská a Vrázova, prochází z drtivé většiny stávajícími průmyslovými a komerčními oblastmi a vyhýbá se husté rezidenční zástavbě. V okolí dané trasy se nachází minimum obytných objektů.

Dle zpracovaných dopravně-inženýrských podkladů a hlukové studie v rámci EIA by taková varianta neznamenala nadměrné kapacitní ani hlukové zatížení daných komunikací. Studie počítá s přitížením přibližně 100 nákladních vozidel za 24 hodin. Nepůjde zároveň o žádné kamiony „navíc“ – plánované překladiště pouze přesměruje část zátěže, která by jinak jela čistě po silnici, a umožní materiál přepravovat ekologičtěji a efektivněji po železnici.

Zároveň je důležité zmínit, že samotný projekt případného překladiště bude zřejmě muset projít samostatným procesem EIA, který vyhodnotí zároveň dopravu i z ostatních firem v širším regionu. Ty logicky nemohou být hodnoceny v rámci záměru SPP Cheb nebo Daimler Truck.

Projekt výrobního areálu je navržen tak, aby pojal veškerou související dopravu a nedocházelo k negativnímu ovlivnění dopravy či dostupnosti parkování v jeho blízkém okolí. Přímo uvnitř areálu vznikne dostatečná kapacita parkovacích míst pro zaměstnance, dodavatele i hotové nákladní vozy. Vybudováno bude 40 vyhrazených stání přímo pro zásobovací nákladní vozidla a 750 míst pro vyrobené nákladní vozy. Pro řidiče přijíždějících kamionů bude uvnitř areálu vyhrazené kvalitní sociální zázemí a nebudou tak mít důvod odstavovat svá vozidla na veřejných komunikacích nebo jinde ve městě.

Areál SPP je z hlediska dopravy navržen velmi robustně, aby byl odolný vůči nejrůznějším krizovým situacím. Je totiž napojen na dálnici D6 hned přes dva samostatné dálniční sjezdy (exity 152 a 154). Díky tomu je k němu vždy zajištěn plynulý příjezd ze dvou různých stran.

Po dokončení plánované přeložky silnice, která vede k pískovně, bude areál přístupný dokonce ze tří různých směrů. Pokud by tedy na jedné z tras došlo k dopravní nehodě, nebo by byla dočasně uzavřena kvůli opravám, doprava se jednoduše přesměruje. Zásobování i cesty zaměstnanců tak budou moci bez problémů pokračovat jinou trasou a nehrozí, že by doprava zkolabovala a zablokovala široké okolí.

Reálný provoz na silnicích v okolí Parku bude pravidelně sledován a vyhodnocován. Standardně v České republice probíhá celostátní sčítání dopravy, které se opakuje každých pět let a poskytuje přesná data o dopravní zátěži (z jeho průběžných výsledků vychází i samotné dopravní modely pro posuzování tohoto projektu). Město Cheb navíc plánuje na všech hlavních dopravních uzlech nainstalovat vlastní automatické sčítače dopravy. Ty budou provoz sledovat a vyhodnocovat nepřetržitě. Přesný termín realizace tohoto projektu v této chvíli však není známý.

Kompletní rozšíření komunikace v celé její délce není z hlediska propustnosti nutné, protože stávající dvoupruhová silnice očekávanou dopravní zátěž bez problémů zvládne. Podle platných norem je kapacita jednoho běžného jízdního pruhu zhruba 1 800 vozidel za hodinu (přes 40 tisíc vozidel za 24 hodin). Dopravní modely přitom ukazují, že i v roce 2035 při plném provozu Strategického podnikatelského parku projede nejvytíženějším úsekem maximálně 3 500 vozidel za celých 24 hodin. Reálné zatížení se tak ani během dopravní špičky zdaleka nepřiblíží kapacitním limitům komunikace, a její plošné rozšiřování by proto nemělo žádné praktické opodstatnění.

K oddělení dopravy nicméně dojde lokálně přímo tam, kde je to nejvíce potřeba. Na přístupových kruhových objezdech budou na vjezdech i výjezdech vybudovány takzvané bypassy (samostatné propojovací pruhy vedené mimo samotný kruhový objezd). Ty zajistí plynulé oddělení vozidel směřujících z areálu a do areálu od ostatního provozu.

Společnost Daimler Truck klade důraz na udržitelnost a dodržování takzvaných ESG standardů, přičemž v mnoha oblastech dobrovolně plní mnohem přísnější pravidla, než jí ukládá legislativa. Projekt se mimo jiné vyznačuje nižším procentem zastavěnosti, než je u podobných průmyslových staveb běžné a vysokým podílem areálové zeleně.
Jako kompenzační opatření obklopí celý areál 50 metrů široký izolační pás zeleně s náhradní výsadbou stromů, přírodními vodními plochami a tůněmi. Péče o tento prostor zůstane trvale pod kontrolou společnosti SPP Cheb s.r.o., což je společný podnik města a státu.

Instalace zelených střech na budovách výrobního závodu není technicky možná kvůli nadstandardnímu zatížení střešních konstrukcí. Výrobní technologie společnosti Daimler Truck budou totiž ve velkém rozsahu zavěšeny zevnitř přímo na samotnou střešní konstrukci haly. Přidání těžké vrstvy zeminy a zadržené vody by tak pro střechy již představovalo neúnosnou statickou zátěž, která by musela být řešena ekonomicky velmi nákladnými technickými opatřeními.

S využitím solární energie projekt do budoucna počítá. Střechy budou od začátku staticky připraveny na instalaci fotovoltaických panelů, kterými bude možné osadit až 60 % plochy hlavní výrobní haly.

Venkovní osvětlení areálu a parkovišť bude instalováno v co nejnižší možné výšce a bude navrženo tak, aby se zabránilo rozptylu světla do okolí. Světla budou směřovat výhradně dolů a budou vybavena stíněním, které zamezí přesvícení noční oblohy i oslňování řidičů na blízké dálnici D6. V areálu se budou využívat šetrná LED svítidla s teplou barvou světla.
Protože v noci nebude probíhat výroba ani zásobování, bude po skončení odpolední směny (po 22:30) intenzita osvětlení výrazně snížena, nebo zcela vypnuta. Pro zachování přirozeného prostředí pro zvířata a hmyz zůstanou zelené plochy v okolí areálu trvale neosvětlené. Reklama bude omezena pouze na podsvícené nápisy s názvem společnosti na budovách. Minimalizaci odlesků napomůže také šedá barva a speciální povrchová úprava fasádních panelů.

Samotný provoz Strategického podnikatelského parku dle zpracované hlukové studie hlukovou zátěž v okolí nijak zásadně nezvýší. Aby však bylo jisté, že jsou dodrženy všechny normy, dokumentace EIA přímo navrhuje provedení kontrolního měření. Skutečné hodnoty hluku budou přesně změřeny v klíčových bodech v okolí areálu ještě před kolaudací stavby, případně během jejího zkušebního provozu.

Složitější situace je v současnosti v ulici Pražská, kde podle měření z dokumentace EIA dochází k překračování hlukových limitů už nyní, tedy bez ohledu na plánovaný Park. Jelikož je tato komunikace ve vlastnictví Karlovarského kraje, je řešení této situace právě v jeho kompetenci. V navazujících řízeních a před spuštěním provozu musí investor i zbytek SPP Cheb svůj přírůstek technickými opatřeními vykompenzovat. Nemá však povinnost řešit stávající stav způsobený jinými záměry. Mezi zvažovaná protihluková opatření pro tento úsek patří například snížení maximální povolené rychlosti nebo pokládka speciálního „tichého“ asfaltu, který dokáže valivý hluk z dopravy výrazně utlumit.

Společnost Daimler Truck při nakládání s chemikáliemi dodržuje přísné interní předpisy, které jsou v mnoha ohledech ještě přísnější, než ukládají české zákony. V každé automobilové výrobě se do určité míry pracuje s chemickými látkami. Závod v Chebu však bude vůči svému okolí velmi šetrný. Součástí areálu například nebude klasická lakovna karosérií, která u podobných projektů představuje provoz s nejvyšším množstvím chemikálií. Riziko případného úniku nebezpečných látek do půdy nebo ovzduší je tak zcela minimální. Samotné sklady chemikálií a provozních kapalin budou špičkově zabezpečeny, například pomocí nepropustných podlah, záchytných van a automatických senzorů s okamžitým odpojením čerpadel při detekci jakéhokoliv úniku.

Pro důslednou kontrolu vlivu provozu na podzemní vody bude v okolí areálu vybudována síť monitorovacích vrtů. Tyto vrty budou strategicky umístěny východně od Parku, tedy ve směru přirozeného toku podzemní vody k vodnímu zdroji Nebanice. Pravidelný monitoring bude zajišťovat vodohospodářská společnost CHEVAK ve spolupráci se společností Daimler Truck.

Měření se zaměří především na průběžné sledování případných stop ropných či jiných látek, což umožní včas identifikovat jakoukoliv změnu v kvalitě vody. Díky tomuto dohledu bude neustále ověřováno, že všechna navržená ochranná opatření fungují přesně tak, jak mají.

Závod bude napojen na veřejný městský vodovod, přičemž stávající kapacita sítě tento odběr bez problémů pokryje. Zásoby pitné vody pro město, hladina podzemních vod ani výška hladiny ve vodní nádrži Jesenice tak nebudou nijak ohroženy. Dodávky vody bude zajišťovat vodohospodářská společnost CHEVAK Cheb, která provozuje městskou vodovodní síť a má k dispozici dostatečné kapacity pro zásobování této oblasti.

Dešťová voda ze střech a zpevněných ploch bude sváděna do retenčně-vsakovacích nádrží a poldrů, které ji budou v maximální možné míře vracet do podzemí. V jižní části ochranného zeleného pásu navíc vzniknou přírodní vodní plochy, tůně a mokřady, které podpoří vsakování a přirozený koloběh srážkové vody přímo v místě dopadu. Část zadržené vody bude využívána pro závlahu zeleně přímo v areálu.
Se systémem pro opětovné využívání tzv. šedé vody (např. ze sprch) se však nepočítá, neboť by u tohoto typu provozu nebyla jeho instalace ekonomicky efektivní.

Projekt SPP by neměl nijak narušit rekreační oblast Dřenice ani okolí vodní nádrže Jesenice. Podle provedeného hodnocení krajinného rázu a detailní analýzy viditelnosti nebude Park z těchto míst viditelný. Celá zástavba se totiž při pohledu od vody nachází pod horizontem. Pohledově ji navíc od okolí zcela oddělí již existující vzrostlá zeleň, ale i nový izolační pás vybudovaný po obvodu areálu. Projekt by neměl tuto oblast negativně ovlivnit ani z hlediska hluku. Skutečné hodnoty hluku budou ověřeny měřením v klíčových bodech během zkušebního provozu, případně před samotnou kolaudací stavby.

Společnost Daimler Truck stále počítá s vytvořením přibližně 1 100 pracovních míst. Dokumentace EIA však neposuzuje pouze dnešní podobu projektu, ale musí prověřit i teoretické maximální kapacity pro případné budoucí scénáře rozvoje SPP. Nedává totiž smysl, aby se případně musel proces EIA v případě budoucího rozvoje musel opakovat.Údaje o 2 050 zaměstnancích pro samotný závod a 3 400 pracovnících pro celý Park tak nepředstavují aktuální plánovaný stav. Jedná se o hraniční modelové scénáře, které slouží k posouzení vlivů na dopravu, hluk, kvalitu ovzduší či hospodaření s vodou s maximální možnou rezervou při obsazení všech ploch v rámci SPP. Odborníci díky tomu ověřují, že navržená ochranná opatření budou spolehlivě fungovat dlouhodobě, a i za mnohem náročnějších podmínek, než jaké se v současnosti předpokládají.

Společnost Daimler Truck do svého závodu v Chebu investuje několik miliard korun. Je tak v jejím nejlepším zájmu v regionu zůstat a působit co nejdéle. Navíc se jedná o velmi stabilní společnost se stoletou historií, která veškeré své projekty plánuje na dlouhodobý horizont 50 a více let.

I kdyby však došlo ke zcela nepředvídatelné situaci a firma se rozhodla z jakéhokoliv důvodu odejít, městu opuštěný brownfield nehrozí. Stát má pro tento případ sjednané právo na zpětný převod pozemků, díky kterému by si nad celým územím v takovém případě zachoval plnou kontrolu.

V dozorčí radě společného podniku města a státu SPP Cheb s.r.o. mají zástupci města převahu, je tedy zajištěno, aby cíle samosprávy byly naplněny. Dále společnost SPP Cheb s.r.o. má na základě usnesení zastupitelstva města Cheb povinnost pravidelně informovat o vývoji celého projektu. Minimálně jednou ročně proto musí zastupitelstvu předložit oficiální zprávu o tom, jak realizace areálu postupuje a jak jsou plněny dohodnuté závazky. Samotný investor, společnost Daimler Truck, navíc plánuje aktivně udržovat otevřenou a pravidelnou komunikaci přímo s veřejností, a to jak během výstavby, tak i po spuštění výroby.

Příjem zhruba dvou miliard korun pro rozvoj města není nijak vázán na konkrétního investora nebo postup v přípravě projektu. Částka 1,4 miliardy korun je výplatou hodnoty pozemků ze strany Státní investiční a rozvojové společnosti (SIRS) přímo městu Cheb. Tento převod je pevně smluvně podložen v rámci smlouvy o společném podniku. Dalších 600 milionů korun bylo městu schváleno prostřednictvím takzvaného offsetového programu na základě usnesení vlády č. 207 ze 30. března 2026. Město Cheb tak má zaručeno, že tyto prostředky opravdu získá a o jejich konkrétním využití budou rozhodovat výhradně jeho zástupci.

Vybudování energetického zdroje v této lokalitě by občanům levnější teplo nepřineslo, spíše naopak. Nezávislý odborný posudek, který zpracovala společnost Enviros, s.r.o. (mimo jiné tvůrce chebské městské energetické koncepce), ukázal, že tento alternativní návrh zásadně podhodnotil reálné náklady. Zcela totiž ignoroval nutné počáteční investice přesahující 1,4 miliardy korun i desítky milionů na každoroční provoz. Po jejich započítání by teplo z takového zdroje bylo ve výsledku o 20 až 30 % dražší, než jaký je očekávaný standardní vývoj cen. Návrh navíc obyvatele zbytečně strašil skokovým zdražením tepla kvůli evropským emisním povolenkám až o 15 tisíc korun ročně, ačkoliv reálné odborné odhady počítají s navýšením nákladů pro běžnou domácnost zhruba o 1 900 Kč za rok.

Stavba městské energetické infrastruktury by zde navíc nebyla ani legislativně možná. Území Parku je totiž platnými územními plány i zákonem o urychlení výstavby strategicky významné infrastruktury (416/2009 Sb.) striktně vyčleněno a chráněno výhradně pro strategické průmyslové investice a s nimi spojenou pokročilou výrobu.